dobrá
trasa

Vydejte se s námi
na skok k sousedům

RU PL CZ
Gryf doporučuje

Mnoho názvů a jeden účel: spojovat břehy a lidi.

Trasa Rudé armády

Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.

Pro zamilované – Grošový most v Opolí

Městské informační centrum v Opolí

I když opolský vodní kanál Młynówka nepatří mezi nejdelší, protínají jej hned čtyři mosty a dvě lávky pro pěší a cyklisty. Takzvaný Grošový most (Most Groszowy) se nachází na konci Mozartovy ulice (dříve Promenádní) a u Opolské filharmonie spojuje centrum města s vilovou čtvrtí na ostrově Pasieka. Most má více než sto let a je určen pouze pro pěší. Skládá se ze dvou oblouků opřených o jeden pilíř a jeho kovová konstrukce, již tradičně zelené barvy a secesního tvarosloví, je korunována opolským městským znakem. Délka mostu je 50 m, šířka 9 m. Most stojí ve stínu velikých starých stromů, které mu dodávají ještě větší kouzlo.

Historie

Řeka Młynówka, kterou opolští nazývají kanálem, je vlastně starým korytem Odry, oddělujícím historické centrum města od ostrova Pasieka, na němž se do roku 1931 nacházel středověký hrad opolských Piastovců. Na straně města zde fungovaly překládkový přístav a mlýny, po nichž tato část řeky dostala název. Fakt, že tu vedle sebe existovaly hrad a přístav, přispěl k tomu, že se jednalo o důležitou část města, a proto na délce asi 300 metrů vznikly tři mosty (Katedrální v 15. stol., Hradní v polovině 19. stol. a Grošový na konci 19. stol.). Původně tu v roce 1883 vznikla provizorní lávka, poté byl v roce 1894 postaven dřevěný most, nahrazený roku 1902 mostem kovovým. Most byl postaven hlavně pro účely rekreace a procházek, aby tak mohli obyvatelé Opolí navštěvovat park na ostrově. Údajně se za přechod přes most vybíralo mýtné ve výši 1 feniku, proto se mostu říkalo Pfennigbrűcke, avšak měl i jiná jména: Neue Műhlgrabenbrűcke a Elephantenbrűcke. Pro svou krásu byl most zvěčněn i na mnoha předválečných pohlednicích.

 

Grošový most se podobá zelenému průchodu mezi malebným náměstím Svobody v centru Opolí a ostrovem Pasieka, který je plný starých stromů a zrekonstruovaných vilek z přelomu 19. a 20. století. Mezi místními i turisty je to oblíbené místo k procházkám i odpočinku.

Wojciech

Současnost

Mostu na Młynówce dnes místní říkají nejen Grošový, ale také Zelený, Most vzdechů nebo Most zamilovaných (stejně jako v mnoha městech Evropy i zde mladé páry z Opolí připevňují k zábradlí visací zámky se svými jmény). Zajímavé je i okolí mostu: starý dřevěný „švýcarský domek“ (kdysi zahradní pavilon u opolského vládního obvodu), dnes prodejna palačinek Grabówka, v jejíž zahradě se dochovaly čtyři sochy dětí od známého německého sochaře Thomase Myrteka. Po levé straně mostu se nachází prosklená budova Opolské filharmonie, po pravé straně neobvyklá budova Městské knihovny v Opolí, která získala cenu Asociace polských architektů za nejlepší architektonický počin, který byl realizován z veřejných prostředků v roce 2010.

50.665837 17.922222

Média

Média