dobrá
trasa

Vydejte se s námi
na skok k sousedům

RU PL CZ
Gryf doporučuje

Trasa Rudé armády

Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.

Krása červených cihel – pozůstatky hradeb v Opolí

Nejstarší opevnění Opolí bylo vystavěno kolem roku 1285 na příkaz Boleslava I. Dobová legenda o opolských hradbách však praví něco jiného, podle ní byly vystavěny na příkaz knížete Kazimíra, syna Měška Křivonohého. Mladý dědic v průběhu cesty do Jeruzaléma potkal okouzlující dceru bulharského cara, kterou si nakonec vzal. Když s ní přijel do svého rodiště, tak se princezna podivila dřevěným stavbám v hradišti. V její domovině byly totiž všechny stavby zděné. Její milující manžel se proto rozhodl postavit město i jeho hradby z kamene.

Ať už hradby vznikly jakkoliv, měly chránit vstup do Starého města, jehož hranice probíhaly v místech dnešních ulic Mozartova, Sempołowská, Sienkiewicze, Kominka, Konopnické, starého koryta Odry – říčky Młynówka a náměstí Kopernika. Výška hradeb se pohybovala mezi 6 a 9 metry, což dokazují dochované části opevnění, které lze obdivovat hned na několika místech. V současné době můžete spatřit zachovalé úseky hradeb třeba na Kolegiacké ulici, v ulici Bladego, Osmańczyka a také podél kanálu Młynówka směrem od Starého města.

Nejlépe zachovalá část hradeb stojí u kláštera sester Notre Dame a u opolské katedrály. Podél hradeb byly vystavěny bašty pro posílení ochrany města. Původně jich bylo šestnáct, jen některé z nich se dochovaly dodnes, jako například Barbořina bašta u katedrálního nádvoří a bašta Wilcza (Vlčí) u kláštera.

Vstup do města zabezpečovalo pět městských bran: Jižní (nazývána také Bytomská, Krakowská nebo Groszowická), Horská (nazývána i Gosławická), Mikulášská, Hradní a Oderská. Byly postaveny už ve 13. století a vydržely zhruba pět set let, ale už asi po tři sta letech byl jejich stav žalostný. Jakmile brány přestaly sloužit původnímu účelu, využívaly se ještě řadu let jako celnice, kde se vybíraly poplatky za vstup do města. V letech 1819–1848 byly čtyři z nich zbořeny, protože už neplnily svoji funkci a překážely dalšímu růstu města. Jako poslední byla zbořena Oderská brána, která vydržela až do roku 1889.

50.670130 17.918535

Média

Média