Dobře zachovalý – židovský hřbitov v Prudniku
Hledání sedmiramenného svícnu
Ul. Kolejowa 40, Prudnik, Opolské vojvodství
Židovský hřbitov v Prudniku je jedním z 31 podobných hřbitovů v opolském regionu, v celém Polsku jich je celkem 1056. I přes poválečnou devastaci je poměrně dobře zachovalý a udržovaný, navíc jsou jeho dochované náhrobky inventarizovány. Vypadá zcela jinak než nedaleký židovský hřbitov v Białé Prudnické: je to městský hřbitov z 19. století s jasnou strukturou a vymezenými uličkami, osázený stromy a keři, ohraničený zdí. Na ploše asi 0,2 ha se zachovalo kolem 140 náhrobků s nápisy v německém jazyce, částečně v hebrejštině.
Historie
Židé se usazovali v Prudniku (něm. Neustadt in Oberschelsien) asi od 14. století, tradičně se zabývali obchodem a drobnými řemesly. V roce 1570 byli pod heslem „de non tolerandis Judaeis“ vyhnáni z města. Natrvalo se sem vracejí až na začátku 19. století a rychle se stávají finanční elitou města. Nejslavnější postavou zdejší židovské obce byl Samuel Fränkel, textilní magnát, zakladatel nemocnic, škol, městských lázní, domů pro zaměstnance (v poválečném období se pozůstatky po textilní továrně Fränkel staly základem slavné firmy Frotex). Fränkel a jeho rodina našli věčný odpočinek v nádherných hrobkách na hřbitově v Prudniku. Hřbitov byl založen v r. 1860, a v r. 1939 se stal majetkem Jednoty Židů v Německu. Ačkoli byli prudničtí Židé během války vyhlazeni (v Prudniku byla dokonce pobočka koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau), hřbitov přežil válku neporušený. Po válce však už židovská komunita v Prudniku nebyla obnovena.)
Prudnik – město, ze kterého byli Židé vyhnáni, a Biała, jedno z pouhých dvou slezských měst, kde Židé měli právo usadit se, jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů.
Až pojedete na jih opolského regionu, stojí za to si prohlédnout dva odlišné hřbitovy, svědectví dvou odlišných židovských příběhů a jednoho konečného osudu.
Wojciech
Současnost
Hřbitov byl po válce zdevastovaný a rozkradený, přesto si zachoval svůj původní uspořádání, částečně ohradní zeď, asi 140 náhrobků, někdy velmi bohatě zdobených, a márnici (taharu), kterou v polovině 80. let převzala letniční církev a slouží jako sborový dům. Možná, že toto sousedství sborového domu a existence zdi způsobily, že hřbitov je v poměrně dobrém stavu, a i když zarostl bujnou vegetací, zůstal svědkem bohatství a významu židovské komunity Neustadtu. Na hřbitově je také hromadný hrob židovských obětí pobočky koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau v Neustadtu, zabitých nacisty v r. 1945.
V roce 2010 v rámci resocializace prováděli úklidové práce na hřbitově vězni z místní věznice (o hřbitov se stará také město). Zároveň došlo k inventarizaci hřbitova a k vytvoření seznamu pohřbených. Seznam, který vypracoval Łukasz Wylegała, je k dispozici ve virtuální databázi údajů shromážděných z židovských náhrobků v Polsku. Hřbitov je zapsán v registru památek opolského regionu (A-21/77).
50.328478 17.574444
Gryf doporučuje
Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.
