dobrá
trasa

Vydejte se s námi
na skok k sousedům

RU PL CZ
Gryf doporučuje

Horko, žár, uhelný prach. Kouzlo zpracování jemných detailů z tvrdého železa.

Trasa Rudé armády

Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev. Jsem toulavý Gryf, napůl polský orel, napůl český lev.

Kuj železo, dokud je žhavé – kovárna v Prószkově

Młyńska 2, Prószków, Opolské vojvodství

http://www.okis-proszkow.pl/muzeum-kowalstwa

Nejstarší zmínka o Prószkově pochází z roku 1250. V minulosti tu existovala manufaktura fajánsových výrobků, cihelna, vodní mlýny, palírna i pivovar. V roce 1897 tu byla založena Královská zemědělská akademie a v roce 1868 Královský institut pomologie. K turistickým cílům, které ve městě stojí za to shlédnout, patří zámek (dnes v něm sídlí Dům sociálních služeb), arboretum či barokní kostel. K nejzajímavějším atrakcím patří bezesporu místní kovářské muzeum.

Historický kontext

Kovářství jako samostatné řemeslo existuje už od středověku. Práce kovářů ve městech na na vesnicích se dosti lišila: zatímco ve městech se sdružovali do cechů a vytvářeli i náročné prestižní zakázky, na vesnici pracovali ve skromně zařízených kovárnách a vyráběli spíše jednoduché zemědělské nářadí. Intenzivní rozvoj tohoto řemesla přichází v 19. století. V roce 1861 mělo v opolském okrese svého kováře dokonce 94 z celkových 147 vesnic.

Dnes už bohužel nevíme, kdy přesně v Prószkově vznikla vedle zámku kovárna. Zato víme, že v roce 1776 ji prószkovský hraběcí rod přenechal rodině Ziolkových jako poděkování za věrné služby. Nynější budova kovárny byla postavena ve 20. letech 20. století a fungovala až do konce 20. století.

Kovárna má nezapomenutelnou atmosféru. Zážitkem je navíc i setkání s Januszem Sawiczem. Tenhle pán je totiž nejen zručný řemeslník, ale především neuvěřitelný kovářský nadšenec.

Małgorzata

Současnost

Posledním prószkovským kovářem byl Ernest Kotyrba, jenž zde pracoval až do roku 2002. Jeho syna Waltera napadlo zřídit zde muzeum tohoto skomírajícího řemesla. V současnosti je kovárna ve vlastnictví místního kulturního a sportovního centra a stará se o ni pan Janusz Sawicz. Můžete si tu prohlédnout staré kovářské nářadí a ukázky kovářských výrobků, ale také si toto náročné řemeslo vyzkoušet na vlastní kůži a vyslechnout si při tom zajímavý výklad o dějinách kovařiny.

50.577078 17.870482

Média

Média